Opět napadení tentokrát vyšetření mojí osoby psychologem Mgr. Jakubem Kúdelou

Jedná se o napadení staršího vyšetření Mgr. Kúdelou v Plzni na poliklinice v Čechově ulici. U lékařské komise Krajského ředitelství PČR Plzeňského kraje bylo MUDr. P. Majerovou hozeno do koše, aniž by se na něj někdo jen podíval.

Toto vyšetření je jedno z těch stežejních, že mám údajně paranoidní schizofrenii

samotné vyšetření: http://vlastaprosr.rajce.idnes.cz/psych._vysetreni_Mgr._Kudelou/#psych.vy.11.jpg

Adresát:

MUDr. Majerová

Posudkový lékař

Zdravotnické zařízení ministerstva vnitra

Oblastní zdravotnické zařízení

Podmostní 4

301 00 Plzeň

V Klatovech dne 23. 09. 2012

Napadení pravdivostipsychologického vyšetření mojí osoby Mgr. J. Kúdelou pro jeho nesmyslnost.

Tímto napadám správnost a pravdivost psychologického vyšetření mojí osoby psychologem Mgr. Jakubem Kúdelou.

Na základě prostudování výsledku psychologického vyšetření od Mgr. J. Kúdeli se k věci vyjadřuji z důvodu, protože se týká mé osoby a jako laik, jelikož nejsem vzdělán v oblasti psychologie. Nicméně se místy vyjadřuji k problematice metodologie zjištění výsledků a závěru tohoto vyšetření.

Jako absolvent filozofické fakulty jsem se také zabýval a zabývám společenskými vědami. Společenské vědy (patří sem i psychologie) používají v mnohém společnou metodologii, se kterou jsem obeznámen a mohu se k ní vyjádřit hodnověrným způsobem.

Obecné společenské vědy, nejsou exaktní vědní disciplínou, neexistují v nich zákony ani jistá zjištění, vyvozují závěry na tzv. hypotézách, jejichž platnost se pouze předpokládá a je ovlivněna mnoha dalšími faktory. Metodami spol. věd ani jejich dalším výzkumem, tedy nelze zjišťovat jasná, bezpochybná data a závěry jako např. v přírodních vědách.

Aby bylo možno např. v případě psychologického vyšetření pomocí metody psychologických testů, dosáhnout hypotetických závěrů musí se na něj klást určité požadavky: objektivita, stabilita (reliabilita, spolehlivost), validita (platnost).

Objektivita: Výsledky testu musí být nezávislé na osobě posuzovatele.

Stabilita: Při opakovaném použití testu u jedné a téže osoby musí být dosahovány přibližně tytéž výsledky.

Validita: Test má platnost tehdy, když také opravdu měří komplex znaků, které je třeba měřit, ke kterým je určen.

Hlavní kritéria kvality testu (objektivita, stabilita, validita) jsou v těsném vzájemném vztahu.

Nedostatečná „otevřenost“ psychologických otázek testování a vyšetřování s sebou přináší riziko, že diagnostické výsledek budou u této metody z velké části jen proroctvím, které se samo naplňuje (jak se skvěle ukazuje tímto grandiózním vyšetřením), a různé aspekty různých možností chování nebudou v odborné úvaze spravedlivě zohledněny.

Testy osobnostních charakteristik nebo a zvláště pak projektivní postupy jsou kontroverzní. I nadále se v diagnostice používá takzvaný test osobnostních charakteristik nebo projektivní postupy, ačkoli si je každý znalec tohoto problému dobře vědom. Koeficienty objektivity, spolehlivosti a platnosti u projektivních testů a postupů jsou nízké

II.

Pro zkoumání mé osobnosti (toho, že mám paranoidní schizofrenii), byla v tomto konkrétním případě Mgr. Kúdelou použita projektivní metoda – Rorschachův test, ze kterého Mgr. Kúdela zjistil: „Ostrost percepce snížena. Objevují se perseverace (utkvělost, ulpívání; nutkavé setrvávání), paranoidní nastavení nejistota, úzkost, reakce na emočně náročné podněty bez kontroly raciem, ALOG fenomén (jakoby, že neodpovídám přímo jen k tématu)-------------- Protokol má psychotický charakter.“

Principem projektové metody je interpretace a zpracování výsledků, závislé z velké části na psychologovi (posuzovateli) a nepřesných výsledcích, nejedná se o klasickou standardizovanou testovou metodu. Projektové testy patří mezi nejspornější diagnostické postupy.

Nabízejí testovaným osobám materiál, který připouští různé možnosti výkladu (v tomto případě inkoustové skvrny). Přitom vychází z předpokladu, že při výkladu nebo při doplnění méně strukturovaného podnětného materiálu (10 karet s inkoustovými skvrnami) se promítají na testovací materiál fantazie, přání, zábrany a úzkosti.

Rorschachův test (vytvořen roku 1922) je značně problematický z hlediska objektivity provádění a objektivity zhodnocování. Také stanovení spolehlivosti je problematické. Korelační koeficient stability je obtížné vypočítat, protože 10 daných testovacích karet je velmi odlišných. Nejvíce kontroverzní je otázka platnosti. Vzhledem k tomu, že je Rorschachův test speciálně navržen jako test vnímání, chybí tomuto postupu teoretický základ pro jeho současné využití v klinické oblasti. Jelikož se tento postup založený na dodatečném psychoanalytickém základě jeví nelogický, není vhodné označit vztah mezi interpretací a uvedeným konstruktem jako hodnověrný.

Žádný návrh rozhodnutí (na základě konzultace či vyšetření) by neměl být založen pouze na projektivním postupu.

Tato testová metoda poskytuje zjednodušující nárys, na jehož použití a vyhodnocení je založeno doporučení, by měly být při postupu založeném na výkladu tvarů používány s vysokou opatrností. Pro žádný ze tří kroků (popis, započítání, výklad) neexistují tak jasná pravidla, aby se hodnotitelé zjevně shodli (objektivita), aby opakování dopadlo stejně (spolehlivost test-restest) a aby odpovědi mohly být vždy brány jako indikátory „stejných“ významů (platnost).

Rorschachův test nesplňuje kritéria kvality (objektivitu, stabilitu, validitu) uspokojivě.

Rorschachův test má taktéž ve svém základě teorii, podle níž testovaná osoba je značně degradována na objekt psychopatologického známkování (P. Walter. In: S. Grubitsch, G. Rexilius 1980).

Použití projektivních postupů v praxi, dnes již nemá žádnou významnou roli. Pokud se vůbec používá, slouží jako okrajová zkušební metoda pro stanovení významů a jejich specifikace. Odpůrci vidí tento test jako objektivní analýzu osobnosti z nesmyslných skvrn, vyvolávajících subjektivní reakce. Je také otázkou, zda odhalíme nitro vyšetřované osoby.

Exnerův systém, který se většinou používá pro vyhodnocení této metody testování - kódování do kategorií může být silně zkreslen osobností psychologa, který se snaží pacientovy odpovědi zařadit do předurčených kategorií např. rozdílné, zdali skvrnu připomínající podprsenku psycholog zaznamená do kategorie "sexualita" či "oblékání".

Je zde možné značné zkreslení závislé na situaci, ve které testování probíhá. Jaká je osobnost psychologa, zdali sedí blízko či daleko pacienta, zdali mu kartu natáčí. Každé jednotlivé zařazování odpovědí do kategorií a podkategorií již vede samo o sobě i bez vlivu psychologa ke značnému zjednodušení a z toho vyplývajícího zkreslení. Tyto okolnosti ale Mgr. Kúdelovi nevadí, aby napsal černým písmem, že byla zjištěna paranoidní schizofrenie.

Test by měl měřit osobnostní charakteristiky, mnozí psychologové ho však používají i k diagnostice duševních poruch. K tomu však není test přímo určen.

Interpretace, výklad, je u projektivních testů do značné míry ovlivňována osobností

psychologa (Švancara, 1971). Vliv psychologa se projevuje už během samotného testování v podobě chování vyšetřované osoby k psychologovi a opačně. Největší vliv má ale psycholog v procesu interpretace získaných dat, kde se odráží jak jeho zkušenost,tak i schopnosti a interpretační dovednosti, na nichž závisí objektivita testu.

Oblast interpretace již byla metodologicky řešena a neexistují objektivní vyhodnocovací systémy, závěrečné posouzení a sjednocení dat stejně závisí na psychologovi.

III.

V psychologickém vyšetření je např. mj. uvedeno „že jsem se dozvěděl, že jsem sledován v drogovém monitoringu Klatov. Mgr. Kúdela se dopouští tzv. atribuční chyby, jelikož již sám o sobě definuje, že toto tvrzení je nesmysl, že jde o utkvělou myšlenku nezakládající se na pravdě. Zda jde, ale opravdu o domněnku, ale Mgr. Kúdela nezjišťuje ani ho to nezajímá.

Mgr. Kudelovi tato skutečnost připadá neuvěřitelné (je na ní patrně z psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde pracuje zvyklý – vyvozuje tedy předpojatě její vymyšlenost). Mgr. Kúdela se zamyslí a řekne si proč by někdo někoho sledoval, že by třeba bylo těch lidí sledováno více mu přijde (jakoby pochopitelně) jako totální nesmysl tedy tzv. Blud, představa. Mgr. Kúdela tedy zároveň dokazuje na základě své úvahy, že mám bludy i halucinace a že jsem paranoidní.

Mgr. Kúdela patrně ještě nikdy neviděl ani neslyšel o tom, že by Policie někoho mohla sledovat, informaci tedy ani nijak nehodlá ověřovat. Dokonce – je to jasná ukázka perzekučního syndromu. Je to poznat i z toho jak to ten člověk, já říkám – jsem rozrušený, mluvím rychle, jsem nervózní a napnutý). Jednám tímto neadekvátně.

Kdyby to byla pravda, tak by mi to ani nemělo přece vadit (ani by kvuli tomu nebyl v pracovní. neschopnosti), říkal bych to patrně klidně, bez napětí dokonce snad s úsměvem, nebyl by napjatý ani nervózní.

Dokonce já chápu, že já mám paranoidní schizofrenii, tak mi nemůžete věřit. Je jedno, jestli říkám pravdu a nemám halucinace, nebo jestli tvrdím bludy, to na vyšetření Mgr. Kúdeli jak je vidět nemá vliv.

Když řeknu, že bludy a halucinace nemám a paranoidní nejsem, tak to znamená, že tyto věci zastírám, protože si nedokážu připustit, že jsem duševně nemocný – další zjištěný závěr Mgr. Kúdeli - anozognozie.

Někteří lidé dokážou od stolu zjistit cokoliv, kde jsem byl, kdo tam byl se mnou, jestli za mnou někdo jezdil autem, co říkám popravdě nebo v čem si vymýšlím, gratuluji Mgr. Kúdelovi, protože tohle nikdo jiný v historii ještě nedokázal.

Při našem posledním sezení dne 19. 09. 2012 jsem přinesl s sebou některé své písemné materiály, týkající se této věci, nevnucoval jsem mu je, jen jsem mu řekl, že pokud by chtěl tak mu mohu něco ukázat, aby věděl že si tohle nevymýšlím a  snažím se situaci řešit. Mgr. Kúdela mi sdělil, že vidět nic nechce, jelikož už ví, že jsem nemocný a „tohle všechno jsme z toho udělal jen já“ (poté jsem se dozvěděl, že mluvil telefonicky s MUDr. Štáhlichovou).

Vše mu do sebe zapadá výmysly o sledování, bludy představy, zrychlená řeč, místy nervozita, historky zdánlivě nereálné, postačí mu výklad o situaci od lékařky s  praxí, již nepotřebuje vědět více.

Když jsme s p. Kudelou později mluvil o vposledku vyšetření a o některých svým výtkách. Naprosto bez skrupulí mi sdělil, že mi stejně nikdo nebude věřit (to měl pravdu), jelikož mě diagnostikovali předtím F23 akutní psychickou ataku (MUDr. Krejčiříková). Mému tvrzení, že mi jí diagnostikovali naprosto neprávem, odvozením od jednostranných informací MUDr. Štáhlichové nevěřil.

--- Pozn. autora Co by jste udělali na mém místě? ---

Ve zjištěných skutečnostech p. Kúdeli ohledně mé osoby nevidím příznaky tohoto onemocnění dle mezinárodní klasifikace nemocí MKN – 10, které jsou povinné.

       K tomu jen dodávám, že jsem toto oznamoval na GIBS (Generální inspekci bezpečnostních sborů), když mi v práci k tomu nic nechtěli říct. Jak Mgr. Kúdela píše, že jsem sdělil: "že na mě sbírají důkazy aby mě mohli vyhodit" to jsem ale neřekl, mým názorem je, že sbírají důkazy, aby prověřili, zda jsme se nedopustil trestného činu a že to moje tvrzení o sledování, chtějí použít jako zástěrku vedení Úzrmního Odboru PČR Klatovy pro ukončení služeb. poměru ze zdrav. důvodu - toto je pouze moje domněnka a nemohu jí dokáza.

     Dále, Mgr. Kúdela uvádí, že jsem sledování ověřoval oficiální cestou - GIBS a  "nic mi nebylo sděleno", Proč už mi GIBS dávno vyšetřováni neukončila a neposlala mi vyrozumění, že o žádném mém sledování nebylo nic zjištěno.

Tohle oznámení je skutečné, neexistuje jen v mé hlavě, je na GIBSu v Plzni sídlí v Černické ul. 795/3 a celou věc vyšetřuje kpt. Mgr. Martin Rozhon tel. [phone]. 

Dále jsem uvedl, to je pravda, že před mým domem stálo stejné auto a to mi bylo podezřelé, což jsem uvedl i v práci s tím, že mi to přijde divné, jakoby mě někdo sledoval. V zaměstnání jsem to řekl, aby se to zjistilo ne.

Jak uvádí Mgr. Kúdela ve zprávě, že jse mu při vyšetření řekl. že jsem "domnělé sledovače" viděl sedět s některými kolegy v hospodě u Modrýho Abé v Klatovech, to je pravda.

Řekl jsem co jsem viděl, protože si myslím,  že to byly příslušníci inspekce z Plzně a já je skutečně viděl za mnou jet několikrát autem a sedět v té hospodě, dobře možná jsem se spletl, ale myslím že ne.

Všimněte si jak může vědět Mgr. Kúdela, že tito lidé jsou pouze moji "domnělý sledovači", když se mnou v autě ani v hospodě neseděl a ani neví, kde hospoda Modrý Abé v Klatovech je?

V závěru také Mgr. Kúdela uvádí: „Myšlení koherentní, ač patrný vliv paranoidního nastavení, obsahově bludná produkce. Mgr. Kúdela tedy u mě zjistil sice koherentní myšlení, ale zároveň obsahově bludnou produkci, zajímavé.

Mgr. Kúdela mi také při poslední konzultaci sdělil, že někoho jako mě ještě neviděl. Prý se mu ješte nestalo, že by testy dopadly tak špatně a posuzovaná osobo vypadala ještě jakž takž normálně jako já. Já jsem u řekl, že úplně normální asi nejsem, ale že jako úplný šílenec si taky nepřijdu. Poté se na mě Mgr. Kúdela dlouze podíval a řekl: „máte v sobě vyvinutou schopnost sociální adaptace a příznaky tedy lépe než ostatní zastíráte, o takovém případě už jsem vlastně jednou slyšel.“ Toto považuji za nejvíce absurdní :-).

Procesuální onemocnění schizofrenního okruhu – paranoidní schizofrenie uvádí  jako jisté zjištění, což je z vědeckého hlediska naprostý nesmysl neboť takový závěr není ani v nejmenším odůvodněn a z hlediska použité metodologie ho ani vyvodit nelze.

Klinický psychologovi přísluší zhodnotit případné symptomy duševního onemocnění duševní poruchy atd., ale ne takto určovat a přidělovat medicínské diagnózy, to přísluší pouze lékaři, zde Mgr. Kúdela jednoznačně překračuje svoje kompetence (to ani nevadí).

Výsledky zjištěné Mgr. Kúdelou lze přiřadit k několika možná desítkám duševní stavů onemocnění a poruch.

Vyšetření Mgr. Kúdeli posvětilo také, že lze člověka poškodit libovolně bez jakékoliv možnosti nápravy. Skvělým diagnostik, najde i „skryté“ duševní onemocnění. Možná jsme u Policie ani nikdy nepracoval, možná nechodím ani na žádné kontroly k lékaři, možná se toto vůbec neodehrálo, možná je to celé jen v mojí hlavě.

P. S.  Tady jsem si plácal játra úplně zbytečně kompetetní osoby tento pro mě pracný text hodily rovnou do koše ani se nenamáhali do něj podívat.